Aktuality ze světa koní
HOROSKOP-VLASTA kADLECOVÁ - CENA VERONY 2007 1.MÍSTO v GRAND PRIX
HOROSKOP (hřebec) trakén
Narozen 21.2.1989 v hřebčíně Běloruské republiky – Minská oblast
Konnyj závod L.M.DOVATORA
Otec:135 PRILIV Matka:1034 GARONA po 92 OREOL
HOROSKOP, nádherný hřebec – ryzí barvy, s obrovským temperamentem a velkým talentem uhynul na srdeční příhodu 5 dní po svých devatenáctých narozeninách 26.2.2008. Málokdo asi ví, že v jeho těle proudila krev slavného olympijského koně PEPEL, se kterým zvítězila na OH Elena Peťuškovová. Přesto,že jeho mládí nebylo ideální a předchozí majitelé s ním zacházeli tak, aby ztratil nejen důvěru v lidi ale i důvěru k sobě samému, byl vyjímečným koněm. Zakoupila jsem si ho v jeho osmi letech jen proto, že ho nikdo nechtěl a bylo mi líto, že jeho talentu si předchozí kupci nevšimli. Také s jeho výcvikem ( byl připraven do st.L)od začínajícího st. „S“ byl velký problém. Nejprve jsem mu musela vrátit zpět jeho sebevědomí a osobnost.Získat si jeho důvěru. A tak za pomoci polských přátel a trenérů jsme se dopracovali až do st. Grand Prix. Zde teprve předvedl jak příjemným cvikem pro jezdce je dobrá pasáž a piaf.Jeho rekord v přeskocích 1-1 byl na drezurní ukázce v Polsku, kde jich s ohledem na prostor předvedl 47.Sklidil tehdy obrovský aplaus, neboť diváci je počítali doslova nahlas.Předváděl je s naprostou jistotou na lehké pomůcky.Neměl s tímto cvikem žádný problém a velmi lehce se ho naučil. Jen neustále se u něj často projevoval podivný strach na závodech, ať přímo na startu, či stačilo jen změnit ustájení.O problému s jeho ustájením by mohl vyprávět i můj drezurní kolega Vítek Čmolík, který znal Horoskopa, co dokázal, když jsme přijeli do Karlových Varů na závody.A to byly chvíle, kdy dokázal nesmírně zlobit při předvedení úlohy.V tu chvíli byl velmi těžko jezditelný a nepříjemný.To byl pozůstatek z nepěkného zacházení v jeho minulosti.Soutěž předvedl dobře jen když nemusel na opracoviště mezi cizí koně i lidi. Doma v treninku nebyl žádný problém.Řada českých drezurních „odborníků“, ho zatracovala, když viděli jeho nedobrý výkon, avšak ani jeden se nepřišel zeptat co má „tento kůň za problémy.Lituji všechny drezurní jezdce, kteří si nedokázali za svůj sportovní život připravit koně do Grand Prix, protože se připravili o nádherný pocit o čem ta drezura defacto je!
Jen ruský olympionik V.UGRUMOV mě neustále nutil k další trpělivosti a věřil i v jeho dobré výkony.Což se také potvrdilo. Přesto řadu startů v Grand Prix se umístil i několikrát vyhrál. Startoval od roku 1999 až do roku 2005 vždy na Mistrovství Polska, kde byla jeho pasáž i piaf zvláště obdivována. Čtyřikrát startoval na CDI –Word Cup v polském Ksiazi. Byl to můj nejlepší kůň, jakého jsem za celý svůj sportovní život měla. A přesto, že někdy na závodech jsem s ním musela prožít krušné chvíle, jsem mu za vše velmi vděčná.
Škoda, že jsem neměla možnost ho připravovat od začátku.Naše společně prožitá léta na Přední Kopanině mu určitě vrátila zase radost ze života.
Pro mne to bylo obrovské získání dalších drezurních zkušeností. Horoskopovi patří můj veliký dík,za vše co byl schopen pro mne udělat.
Vlasta Kadlecová m.s.
Zapomenutá drezurní jezdkyně
( K 15. výročí úmrtí K. Růžičkové)
Je málo známou skutečností, že na rozdíl od současného stavu patřila čs. drezurní škola v meziválečném období k nejúspěšnějším odvětvím našeho jezdeckého sportu. Po berlínské olympiádě dosáhli naši drezuristé vynikajících výsledků hlavně na mezinárodních jezdeckých závodech v roce 1937 ve Vídni a o dva roky později v Berlíně. Členem jury ve Vídni byl i slavný teoretik jezdectví Gustav Rau, který o čs. ekipě v časopisu „Sankt Georg“ napsal: „Čs. koně se následkem systematické práce neustále zlepšují a stávají se z nich potenciální uchazeči o nejlepší umístění v mezinárodních soutěžích. Mají ještě rezervy a dosud nedosáhli vrcholu, ale protože jsou ježděni korektně a bez spěchu, dostanou se i v piafě, pasáži a piruetách na nejvyšší úroveň“. Neméně uznale se vyjádřil i dopisovatel vídeňských novin „Sport“: „ Čs. družstvo patří k nejlepším a nejlépe vedeným v Evropě a tím i na celém světě. Je obdivuhodné, jak může tak malá země vytvořit tak skvělé a vyrovnané družstvo!“ Čtenář těchto řádek znalý současného stavu si nejprve posteskne a pak se zeptá, kdo byli ti báječní jezdci a koně. Byli to především důstojníci a koně čs. armády, která nejen ve svém Vojenském jezdeckém učilišti v Pardubicích, ale i v hipomobilních útvarech systematicky a velkoryse podporovala sportovní ježdění. Na dobových fotografiích však vidíme, že členkou družstva byla i mladičká jezdkyně, jejíž jméno naší generaci již nic neříká – Karka Růžičková.
Mezi civilní jezdecká střediska, kde se v třicátých létech minulého století drezura soustavně a na kvalitní úrovni pěstovala, patřil Československý jezdecký klub (ČJK). Jeho sídlem byla tehdy nová hala dodnes existující v pražských Holešovicích v ulici Za elektrárnou. Pamětníci starší a střední generace vědí, že i po její konfiskaci v padesátých létech využíval přilehlé prostory a stáje někdejší Jezdecký klub Čs. filmu. Ač byla tehdy - na rozdíl od současného stavu – drezura především doménou mužů, patřily zde do stabilního kádru drezuristů pracujících vesměs pod vedením armádních trenérů i dorostenky a ženy. Tak se zde vedle H. Šourkové či M. Musilové setkáváme od roku 1934 i se jménem Karka Lukschová. Jezdkyni bylo tehdy pouhých 15 let a když ji o dva roky později adoptoval její strýc, generální ředitel ČKD ing. Klement Růžička, objevuje se na startovních listinách již jako Růžičková – Lukschová. Její blízký vztah ke zvířatům a zejména ke koním ji přivedl již v jedenácti letech k ježdění. Měla štěstí, že ji po celou relativně krátkou kariéru doprovázel zkušený trenér – pplk. Ambrož, který brzy poznal její talent pro drezurní ježdění a s vhodnými koňmi ji během několika let dovedl až mezi naši i evropskou drezurní elitu. Od roku 1934 se Karka pravidelně účastnila klubových přeborových soutěží, které ČJK organizoval ve své hale především v zimním období. Tyto klubové akce byly i společenskou událostí a vedle sportovních soutěží ve skoku a drezúře byly jejich součástí různé, často kostýmované čtverylky a merendy, po skončení sportovní části obvykle následovala i odborná přednáška či promítání filmů s jezdeckou tématikou. Zatímco v tomto přeboru za období 1935-36 byla za Musilovou a Šourkovou třetí, v následujících letech (1936-37, 1937-38) již vítězila. Stojí za pozornost, že spolu s ní se stal v r. 1938 přeborníkem ČJK ve skoku populární Hynek Býček. Od roku 1936 se objevovala na obdélníku s klisnou Chinchilla a o rok později začala startovat i na svém nejúspěšnějším koni, bělce Mircza. S oběma koňmi dosáhla úrovně tehdejší Grand Prix (GP). Závodila i s dalšími koňmi, např. Ginem a Somebody. Mezi její hlavní úspěchy na národní úrovni patří vítězství v soutěži „L“ a „S“ na jezdeckých závodech v Piešťanech (1936) s Chinchillou či třetí místo v GP na celostátních jezdeckých závodech v Praze (1938), kde se s Mirczou umístila za vynikajícími jezdci – kpt. Šínem (Lékař) a kpt. Jandlem (Nestor), nemluvě o řadě vítězství a umístění v nižších soutěžích na klubové, oblastní i republikové úrovni.
Na základě těchto výkonů byla v roce 1937 vyslána s armádním družstvem na již zmíněné 8. mezinárodní jezdecké závody ve vídeňském Prátru, kde byla nejmladší účastnicí. Nejprve startovala s Chinchillou v soutěži „S“ a z 11 startujících se umístila třetí. Pak se v dvoukolové GP utkala s tehdejší drezurní elitou a nevedla si špatně – „ jela ve společnosti světové třídy obdivuhodně obratně“ napsal o jejím výkonu vídeňský „Sport“. G. Rau ji ocenil následovně :“ Mladistvá jezdkyně s výjimečným talentem, výtečná v sedu, vedení koně i pomůckách“. V soutěži zvítězil bronzový medailista z OH v Berlíně mjr. Podhajsky (Nero) – v Kür předvedl trojitou piruetu - následován našim olympionikem mjr. Pechmanem (Ideal), K.Růžičková (Mircza) byla šestá. Následující rok 1938 sportu a zejména jezdectví příliš nepřál, politické napětí vzrůstalo a vyvrcholilo na podzim mobilizací, přijetím mnichovské dohody a vytvořením tzv. druhé – Česko-slovenské - republiky. Snad jako důkaz naši přetrvávající suverenity či gesto dobré vůle vůči našemu nebezpečnému sousedovi rozhodly nejvyšší sportovní i armádní autority (v jezdectví tehdy úzce propojené) o vyslání drezurního družstva na mezinárodní halové závody v Berlíně, které se konaly na přelomu ledna a února 1939 – tedy několik týdnů před okupací ČSR – za účasti světové jezdecké elity z deseti států. Skokové discipliny se staly snadnou kořistí Němců, ale v drezuře bojovali naši jezdci úspěšně. V soutěži „S“ – Ceně Berlína – se K. Růžičková neumístila, ale mjr. Pitlík (Neklan) byl druhý. V doukolové GP se za vítězným Podhajskym (Nero), teď již reprezentujícím Německo, umístil mjr. Pechman (Ideal), kpt. Jandl (Nestor) byl osmý a mjr. Pitlík (Neklan) desátý. O výkonu K. Růžičkové napsal tehdy náš „ Jezdec a chovatel“ : „ Ve Velké ceně olympijské dresury probojovala se s koněm Mircza na velmi čestné deváté místo mezi třiceti závodníky, vesměs důstojníky světových jmen. Výkon, který podala tato talentovaná a pilná závodnice, byl po zásluze oceněn mezinárodním soudcovským sborem. Slečna Růžičková – Lukschová byla jedinou dámou mezi reprezentanty cizích států v Berlíně, kde přesvědčivě dokázala své jezdecké umění“. Němečtí pořadatelé závody patřičně propagandisticky využili, mezi čestnými hosty se objevili nacističtí prominenti v čele s maršálem Göringem a zúčastněné důstojníky včetně československých přijal i říšský kancléř Hitler. Naše ekipa se vrátila do Prahy ověnčena vavříny, ale nejspíše tušila, že to bylo její poslední společné vystoupení. Následoval 15. březen, rozpuštění armády a zabavení koní wehrmachtem. Veškeré sportovní aktivity byly postupně zastaveny a naše země se ponořila do protektorátního temna. Rodina Ing. Růžičky se z bezpečnostních důvodů uchýlila na své letní sídlo Orlové u Považské Bystrice, kde válku sice šťastně přestála, ale tvrdě se jí dotkly následné poúnorové změny. Karka Růžičková vystudovala bratislavskou konzervatoř a po zbytek života se věnovala herecké práci na Slovensku. K jezdeckému sportu se již nikdy nevrátila a na koni sedávala podle svých slov jen ve snu. Zemřela několik dnů před zánikem ČSR, kterou tak úspěšně reprezentovala, 27. prosince 1992 v Bratislavě, kde závěr života prožil i její klubový kolega plk. František Jandl. Bohužel se už po válce nesetkali.
Vladimír Benda
Ilustrace:
Obr. 1 K. Růžičková na svém koni Chinchilla (1936).
Obr. 2 Česko – slovenské drezurní družstvo na Mezinárodních jezdeckých závodech v Berlíně v lednu 1939 (zleva mjr. H. Pitlík, kpt. F. Jandl, K. Růžičková, vedoucí družstva plk. J. Ott, mjr. M. Pechman).
Hlavou proti zdi aneb nohama na zemi
Vážený pane Malinovský, dovoluji si reagovat na Rozhovor měsíce s Hanou Pelikánovou, Pavlíkovou, v dubnovém časopisu Jezdectví.
Velice se mi líbí jak rád popichujete jezdce proti pořádání drezurních závodů na Přední Kopanině. Hlavně jak Vám nejvíce vadí, že se vypisují soutěže GP.
Vzhledem k tomu, že již před cca 2 lety jste podobným způsobem popichoval proti nám Š.Koblížkovou, ráda Vám k tomu vysvětlím bližší záležitosti.Tato jezdkyně, pokud jezdila Rasputina, byla ráda, že si GP na Kopanině může zajet a že se jí výsledky započítavaly do žebříčků jezdců. Jakmile další rok již Rasputin nemohl startovat a začala jezdit jen malou rundu, tak také na Váš provokativní dotaz, měla výhrady k soutěžim GP, které se na Kopanině vypisují, a započítávají do různých žebříčků.
110. výročí narození významného čs. drezurního jezdce a trenéra plk. Fr. Lechnera
DREZURNÍ ŠKOLENÍ
DNE 23.3.2006 V 17.HOD. SE KONÁ V JK EPONA SEZNÁMENÍ SE ZMĚNAMI DREZURNÍCH PRAVIDEL PRO ROK 2006.
LEKTOR: ING.JAROSLAV FORMANDL
URČENO PRO ROZHODČÍ A OSTATNÍ ZÁJEMCE O DREZURNÍ SPORT. (TRENÉŘI, JEZDCI, POŘADATELÉ ZÁVODŮ ATD.)
Rady pro jezdce
Zde naleznete nekolik dobrých rad pro jezdce dle zahraničních trenérů. Více ..
Mistrovství ČR – 2005 Mariánské lázně
ve dnech 29. – 31.7.2005 se konalo Mistrovství ČR 2005, kterým byla ČJF pověřena JS Mariánské lázně.Určitě velmi dobrá volba, která pod vedením známé osobnosti pana Václava Nágra a jeho západočeského kolektivu, se postarala o perfektní organizovanost a spokojenost všech účastníků ( až na pár jedinců ale ti se vždycky u každého pořadatele vyskytnou.) Ustájení i ostatní služby byly perfektní. Jen ceny v restauraci se zdály na jezdecké závody neobvykle vysoké. Avšak, kdo chtěl, mohl použít i levného bufetu v areálu. Totéž platilo i o ubytování, kdo se cítil, mohl bydlet v drahém hotelu Krakonoš, ale dalo se najít i perfektní ubytování o 50% v levnějších soukromých penzionech. Více ...
Vlasta Kadlecová, mistryně sportu, držitelka Zlatého odznaku ČJF
Představí se drezurní jezdkyně, která za svůj bohatý sportovní život získala 22 titulů Mistryně Československa a ČR...... Více ...
Mistrovství Polska 2005
Ve dnech 8 – 11. září 2005 se konalo v polské Wroclawi XVI. Mistrovství Polska v drezuře Seniorů a Ml. jezdců.na které byla pozvána Vlasta Kadlecová s Horoskopem a německá jezdkyně Barbara Kern s koněm Equilibres.Mistrovství Polska seniorů se koná ve Velké Rundě (IM2,GP,vGP) již 16.rok. Předtím se pořádalo pouze v Malé rundě, tak jako se koná v naší republice dodnes.(SG,IM1, vIM1) více..
TRENÉRSKÉ ZKOUŠKY
___________________
Ve dnech 14. - 15. října 2006 probíhaly zkoušky nových trenérů ve sportovním areálu rodiny Pulpánových - Hradišťku u Sadské.
Zkoušky úspěšně složila za TJJ Přední Kopanina Kateřina Havlíčková
a stala se tak mimo držitelku stříbrného odznaku ČJF,cvičitelem, národní rozhodčí a nyní i trenérem specialistou pro disciplínu drezura.
Srdečně gratulujeme.
Mistrovství ČR 2007 v drezuře, jak jsme si ho nepředstavovali.
Chci se vrátit ještě několika poznámkami k MČR v drezuře, neboť jeho průběh znepokojil nejen mě, ale i jezdce a funkcionáře z jiných oblastí. Očekávala jsem až do dnešního dne, že připomínky k MČR v Mariánských lázních budou zaslány také za Oblast Praha, jak veřejně slibovala sekretářka této oblasti. Bohužel, se tak nestalo. Tak se ujímám této věci sama, neboť jsem byla po celou dobu účastníkem tohoto Mistrovství a dokonce, kdyby se nezranil před odjezdem můj kůň , tak i jezdcem. Ale o to jsem měla větší možnost sledovat celé dění na tomto Mistrovství.Hned úvodem mne překvapilo, že hlavní rozhodčí, Dr. Ilja Vietor, prokázal při technické poradě, že není vůbec seznámen s technickými podmínkami jezdců na MČR a povinnými kvalifikacemi, které museli jezdci pro účast na MČR splnit. Po každé soutěží se nezapomněl zeptat, zda se chce někdo dohlásit.. Jak se může někdo dohlašovat na MČR, kdo nesplnil základní kvalifikaci ? Je tohle vůbec možné?
Projev své další nezkušenosti evidentně prokazoval hl. rozhodčí při jednání s veter. lékařkou MVDr.H.Pokornou, jakým způsobem bude kdo vybrán na dopingovou zkoušku. O tom Vám podrobnosti jistě sama ráda sdělí, neboť se velmi podivovala nad tímto způsobem…. Za co dopláceli jezdci družstev 400,- Kč a jezdci jednotlivci 600,-Kč na mezinárodní sbor rozhodčích, když tam žádný kompletní nebyl? Jedinými mezinárodními rozhodčími byli pouze Waclaw Pruchniewicz z Polska a Buelter-Bad Ralf z Německa.. Ilja Vietor je (kandidát FEI).Pan Michael Hubrich není ani kandidát FEI, je pouze německým praktikantem. Samozřejmě kromě Dr. Ilji Vietora a rozhodčího FEI Wacka Pruchniewnicze jsme zaplatili i pobyt manželek obou německých rozhodčích. Proč? Totéž se týká technického delegáta, vymodleného drezurní manažerkou , který nám tam nebyl nic platný. Jeho funkci by lépe zastal zkušený Zdeněk Beneš, který byl placeným vedoucím Oblasti Praha. A jezdci mohli ušetřit. A rozhodně by nedošlo k tomu, aby v sobotu ráno v 8.hod. nebyl upraven drezurní obdélník pro soutěž nejmladších juniorů, když pan technický delegát si šel v půl šesté ráno po dlouhé noční diskusi schrupnout a teprve v půl dvanácté se dostavil k vykonávání své funkce. V sobotu ráno začínaly soutěže v kategorii nejmladších juniorů a hluboký obdélník nebyl pro soutěž vůbec upraven. Pro druhou, následující soutěž starších juniorů jsem osobně a naléhavě na nutnost úpravy závodního obdélníku upozornila manažerku drezurním komise.(Technický delegát opět chyběl). Taktéž si mohla stěžovat poslední účastnice ml. juniorů, které při soutěži začali kropit traktorem a cisternou opracoviště. Její kůň se tak vyděsil, že nebyl schopen směrem k opracovišti veškeré cviky předvést. Zasáhl sice po našich hlasitých projevech hl. rozhodčí Dr. Ilja Vietor,zastavil kropení opracoviště, avšak úloha této dvojice( ze severní Moravy) byla zkažená. Kůň řadu cviků neprovedl díky necitlivosti technického personálu. Také v tuto dobu technický delegát chyběl….
Perličkou byla věta komisařky, (jinak zkušené rozhodčí specialistky pro drezuru), která tvrdila, že to koni nemůže vadit a pokud ano, tak že rozhodčí vidí, že kůň byl poplašen. Kůň poplašen byl, ale rozhodčí musí hodnotit cviky a pokud je dvojice nemůže předvést, co mohou hodnotit? Jaké asi mohou dávat známky za neprovedené cviky? Škoda, že se jedná o tak zkušenou rozhodčí, která tento nesmysl pronesla. Na opracovišti se po celou dobu konání závodů neobjevil ani jediný komisař. Nemusel jen měřit délku biče, jak bývá obvykle zvykem komisařů, ale mohl např. napomenout staršího jezdce, účastníka Mistrovství, který se neuměl na opracovišti ohleduplně chovat k ostatním jezdcům . Dokázal najet jezdkyni z Brna do již započaté cvalové piruety, překazil několika jezdcům počítané přeskoky v sériích, vlastně ani se svou věčně sklopenou hlavou dolů nemohl vědět, kam jede. Koně před jeho nájezdy později již uskakovali a to se stalo osudným i pro našeho koně, který si těsně před soutěží z opracoviště donesl zranění a byl (oprávněně) i s juniorkou vyloučen ze soutěže.( Jen dle mého gusta měl být vyloučen ihned, jakmile poprvé objel závodní obdélník a ne až v půlce úlohy, protože zranění se jen zvětšovalo). Nebyla jsem na opracovišti, netrénovala jsem jezdkyni, ke své hrůze jsem viděla svého kulhajícího koně těsně před startem.Tak na co jsme tam platili tolik zbytečných placených funkcionářů ubytovaných v nejdražším hotelu (i s jejích psy), kteří neplnili svou pracovní povinnost a funkci, do které se nechali VV ČJF nominovat? Na funkci technického delegáta by plně stačil pan Zdeněk Beneš a jezdci mohli ušetřit na nehorázných poplatcích jak za různé funkcionáře,( bylo jich 13), tak i za sbor rozhodčí, který mezinárodní rozhodně nebyl.
Byl to česko mezinárodní mišmaš, který jezdcům rozhodně k věrohodnosti výsledků nepřispěl, což bylo zřejmé ihned po vydání výsledků první soutěže..Takže tímto způsobem jsme nezaznamenali ani velký přínos pro všechny účastníky a ani jsme se neporovnali s evropským ježděním a ani jsme nezískali větší záruku nezávislosti,(objektivity), jak uvádí ve své odpovědi manažerka DK k připomínkám Stř.oblasti.Jak by jinak se mohlo stát, že český rozhodčí soudcující JJ/2006 ve své listině ve cvicích č.21,22 a 23 dával (hodnotil) místo tří známek pouze jednu? Po upozornění výpočetního střediska, že si program žádá ocenění všech tří cviků jednotlivě, vzkázal, ať dávají na všechny tři cviky tu jednu známku, co tam napsal.Dalším kamenem úrazu bylo výpočetní středisko na tomto mistrovství. Výsledky, které byly vydávány hned po soutěži, byly správné. Avšak veškeré výsledky zaslané na ČJF byly nekompletní. Až do října 2007 jsem různě intervenovala jak u sl. Kocourkové, která zpracovávala výsledky na MČR, tak u pana ing. Viroubala a i na ČJF jsem oznamovala, že nebyla odeslána soutěž ze dne 5.8.07 SG – 2.kolo družstev. Takže všem 15 startujícím jezdcům v družstvech nebyla tato soutěž ani započítána do jakéhokoliv žebříčku, či kariér jezdců a koní. Díky ing. Viroubalovi byla tato chyba koncem října ve výsledcích na web. str.ČFJ opravena. Jinak se nikdo neozval, že mu chybí výsledky z MČR 2.kola družstev. (od zlatého družstva Prahy až po páté družstvo – nikdo si výsledky nezkontroloval) Škoda, že nejsou výsledky exportovány v té podobě, jak mají být dle PJS. Na výsledkových listinách obdržených přímo na místě jsou u jednotlivých postů (písmen) uvedeni všichni rozhodčí (jmenovitě i cizí), kteří v soutěži rozhodovali, a také u každého rozhodčího jsou uvedeny procenta a umístění, které jezdec získal. Po exportu na ČJF již dostáváme výsledky pouze v bodech a umístění u jednotlivých rozhodčích. Procenta, body a umístění jsou uvedena pouze v konečném výsledku. Navíc program neuvede přesně posty (písmena), u kterých každý rozhodčí soudcoval, a jména zahraničních rozhodčích již vůbec ne. Takže místo pětičlenného sboru jsou ve výsledcích uvedeny jen třeba 2 čeští rozhodčí.
Všechny jezdce by určitě zajímal finanční rozpočet tohoto mistrovství, když z VV ČJF pořadatel obdržel dotaci 80.000 Kč a jezdci dopláceli tak nehorázné poplatky na mezinárodní rozhodčí. (Jezdci družstev každý 400,-Kč a jednotlivci 600,-Kč) Připočítáme-li poplatek 4 dny – á 650,-Kč za ustájení koně/den, ubytování, náklady na přepravu koní, poplatek za veter. osvědčení, vychází nám cca 10.000,-Kč na účastníka a to ještě záleží na tom, odkud přijel. V odpovědi drezurní manažerky k připomínkám Stř. oblasti, (která jediná se ozvala), je uvedeno, že se jedná o příspěvek na částečné krytí nákladů na zahr. rozhodčí a že požadavek na účast zahraničních rozhodčích vznesli sami jezdci. Ano, ale chtěli pětičlenný zahraniční sbor rozhodčích, kompletní, nikoliv v kombinaci s českými rozhodčími.
Škoda, že ani jeden z funkcionářů VV ČJF se nemohl alespoň zúčastnit dekorování a předaní medailí. Pan ing. Šretr (jediný člen VVČJF a ved. ústeckého kraje) po vyloučení svého kulhavého koně ihned rozladěn odjel, a tak medaile dostávali jezdci z rukou manažerky DK, což bylo opravdu slabou náplastí při radosti z dosažených výkonů. Zajímavé bylo i vylučování kulhavých či nepravidelně se pohybujících koní, které mezinárodní rozhodčí pan Buelter právem hned z první soutěže vyloučil. V ten samý den, co jednoho z nich okamžitě při prvním naklusání vyloučil, se tento večer opět zúčastnil v kategorii dětí. Co si o tom myslet, byl kůň nadopován nebo mezinárodní rozhodčí špatně viděl? Kdepak, dle sdělení naší manažerky DK soudcuje jiný sbor rozhodčích, a tak byl koni povolen další start. Vrchní rozhodčí start povolila také, avšak aby nebyla považována za chybující a znaje dřívější situaci ( při které byl kůň vyloučen), dítě i s nepravidelně se pohybujícím se koněm zařadila na konečnou pozici. Protože ona dětská jezdkyně startovala ještě se svým druhým koněm, dá rozum, že neměla šanci na dobré umístění s druhým koněm. (Opatrnost rozhodčí je pochopitelná). A tak naše nejlepší dětská jezdkyně s výrazně nejlepším sedem skončila v soutěži dětí na závěrečných místech.Umíme manažovat koně? Bylo rozumné posílat do soutěže koně oprávněně vyloučeného před pár hodinami mezinárodním rozhodčím? Bylo rozumné vůbec vrchní rozhodčí (českou) pro tuto soutěž tento pár opět pustit ke startu? Co říkají pravidla FEI? Že by se tak brzo kůň uzdravil nebo připustit myšlenku na doping?
Časový program, ve kterém kategorie děti byla zařazena až ve večerních hodinách, také nebyl šťastně stanoven.Taktéž startující v družstvech v pátek a pak 2. kolo až v neděli byli tak nuceni si zvyšovat jen své náklady na pobyt. Časovému rozvrhu bylo věnováno málo pozornosti.Řada jezdců i trenérů byla na tomto Mistrovství nespokojena s výše uvedenými problémy. Nelze vinit pořadatele závodů. Ředitel závodů ing. Nágr se snažil vyhovět a přispět všem ke spokojenosti. Připomínky se týkají přímo nominovaných funkcionářů, kteří na Mistrovství neplnili své funkce.
Za TJJ Přední Kopanina
Vlasta Kadlecová
Výsledkové listiny Mistrovství ČR 2007 v drezuře najdete pod články v příloze